OSMÁK DEGU

Chovná zařízení

Chovné zařízení je prvním problémem, který je třeba řešit při koupi osmáků degu. Není možné zvířata nechat volně pobíhat po místnosti – vystavujeme je tím velkému riziku úrazu (nechtěné přišlápnutí apod.), ale i nachlazení – ve spodní části místnosti bývá obvykle trochu průvan. Navíc hrozí nebezpečí také všem pokojovým květinám a rozbitným předmětům. Osmáci jsou vášnivými hlodavci, a co jen trochu jde, okamžitě likvidují. Samozřejmě zvířata můžeme volně pouštět a je to velmi vhodné pro jejich spokojenost, ale pouze pod dohledem. V tomto případě je lepší vybrat k probíhačkám místnost, v níž nejsou květiny, případné úkryty za skříní apod. Osmáci degu patří ke zvířatům, která nejen dobře šplhají, ale i skáčou, je nutné s tím při výběru vhodné ubikace počítat. Jejich prostorové nároky jsou poměrně značné, vždy je lepší prostoru více než méně. Obecně lze říci, že postačující je ubikace o velikosti 100x60x60 cm. Vzhledem k tomu, že osmáci patří ke šplhajícím druhům, nemusí být nutně největším rozměrem délka, ale klidně i výška ubikace.

Klece:
Výběr klecí na našem trhu je dostačující, není problém koupit klec i větší velikosti. Je však nutné říci, že jedinou výhodou, které klece mají, je dobrá možnost uchycení větví ke šplhání a napáječky. Průmyslově vyráběné klece jsou totiž opatřeny spodní částí z plastu, který osmáci snadno a poměrně záhy prokoušou. Mimo to je plastové dno většinou i dost nízké a osmáci hobliny (které nejčastěji podestýláme) svým pobíháním a hrabáním vyhážou do okruhu téměř jednoho metru od klece. U větších klecí je navíc vzdálenost drátů tak velká, že jimi mohou volně procházet mláďata. Menší klece jsou sice v tomto směru v pořádku, ale prostor pro zvířata je v nich naprosto nedostačující. Pořídíme-li přesto snadno dostupnou klec, musíme počítat s některými nutnými úpravami. Pokud neplánujeme odchov mláďat, bude stačit, vyměníme-li plastové dno za skleněnou nádržku dostatečné výšky. Jistě nám ji na zakázku specializovaní sklenáři vyrobí. Na tu pak nasadíme drátěný zbytek klece a máme jistotu, že nám zvířata neutečou prokousaným otvorem v plastovém dně a i okolí klece bude čistší. Zároveň nám zůstává výhoda dobrého uchycení větví i prkének k odpočinku. Počítáme-li však s odchovem mláďat, e vhodné zvolit jiný druh ubikace. V opačném případě se vystavujeme riziku neustálého hledání a odchytávání osmáčích miminek po bytě.

Vitríny:
Velice praktickým zařízením pro chov osmáků jsou vitríny. Jsou-li profesionálně zhotovené, jsou navíc velice efektním bytovým doplňkem, který si v ničem nezadá například s akváriem. Další jejich nespornou výhodou je i to, že je můžeme v bytě umístit na konkrétní místo a rozměry i tvar přizpůsobit. Jejich plus je i v tom, že méně narušují běh domácnosti znečišťování okolí podestýlkou i zbytky potravy, minimalizují pach zvířat a částečně i snižují hlučnost osmáků. Konstrukce vitrín je různá, obvykle se jedná o hotovou ubikaci, ve které je většina stěn nahrazena sklem, skleněné bývá i dno. Skla jsou k sobě buď slepená, nebo jsou spojená příchytkami. Nejvhodnějším materiálem stropu je preferovaný plech, aby zvířata měla dostatek vzduchu. Otevírání přední stěny je možné vyřešit několika způsoby. Jednak je možné udělat otevírání (podobně jako u dveří či oken) na panty. Ty pak můžeme nechat umístit po straně a přední stěna se otevírá podobně jako dveře – tento způsob má výhodu ve snadné dostupnosti vnitřku ubikace a také v tom, že není třeba po otevření stěnu přidržovat. Nevýhodou je poměrně snadný útěk chovanců i při sebenepatrnější manipulaci (krmení, doplňování napáječek apod.). Druhou možností je umístění pantů u stropu vitríny. V tomoto případě se přední stěna otevírá směrem nahoru, musíme ji přidržovat, případně při delší manipulaci řešíme její stálou polohu nějakou zarážkou. Tento způsob otevírání e výhodnější, zvířata nemají tolik možností útěku. Je však nutné z mnoha důvodů (především pak čistoty) nechat v dolní části přibližně 10cm pevných a teprve nad nimi otevírací stěnu. Další, snad nejvhodnější, možností je řešení přední stěny posuvnými skly (podobně jako u knihoven). Máme-li navíc zvenku přístupné výsuvné šuplíky načištění a výměnu podestýlky a dobře vyřešený systém napáječky s doplňováním zvenčí, velmi nám to usnadní veškerou obsluhu zvířat. Zadní, ale i boční stěny vitríny je dobré upravit – k povrchové úpravě můžeme použít dřevo (větve i prkénka), kůru stromů, ale i kameny, tak, aby výsledek byl co nejvěrohodnější napodobeninou přírodního prostředí a zároveň umožňoval zvířatům dostatek podnětů i možností pohybu. Z tohoto důvodu i ve vnitřním vybavení vitríny nesmějí chybět kmeny, či větve stromů. Osmáci jich kromě šplhání využívají k ohryzu – obrušují si tím zuby a přitom si doplňují potravu o třísloviny obsažené ve dřevě. Přesto překládáme pravidelně k ohryzu čerstvé větvičky. V obchodech běžně dostupné úkryty jako plastové či dřevěné domečky sice osmáci rádi využívají, jejich životnost je však minimální. Osmáčím zubům dokážou odolat pouze napodobeniny kamených jeskyněk z betonu. Jako vhodnější do vitrín se jeví přirozené přírodní materiály, které pakliže je zvířata již příliš zničila, pravidelně obměňujeme. Velmi efektní jsou stromové dutiny (nejlépe z listnatých tvrdých stromů), které zvířata využívají jako přirozené úkryty. I u nich je však třeba počítat s občasnou výměnou.

Profesionální nádrže typu Velaz:
I v obchodech se občas můžeme setkat s ubikacemi pro zvířata typu Velaz, které jsou konstruovány pro větší chovy především myší a potkanů. Jedná se o plastové bedny, které jsou shora kryty drátěným víkem. To je již uzpůsobeno pro umístění napáječky i nasypání krmných granulí pro hlodavce. Pro osmáky se však tyto ubikace nehodí. I největší typ (používaný pro potkany) je příliš nízký na to aby do něj bylo možné umístit nějaké šplhací větve, navíc plastová nádrž je možná konstruována pro potkany, ale osmáčím zubům neodolá. Tyto nádrže pro chov a držení osmáků nelze doporučit.


Voliéry:
Voliéry jsou v obecném smyslu chápány jako velké klece, kam mohou vstupovat i chovatelé. Pro osmáky je budování takto velkých zařízení zbytečné, ale je samozřejmě možné vytvořit pro osmáky voliéru menších rozměrů, kam se nevejdeme, je však přesto zhotovena námi nebo na zakázku a není to tedy průmyslově vyrobená klec. Konstrukce voliéry musí být taková, aby osmákům plně vyhovovala svým prostorem, neumožňovala jim přitom útěk a zároveň nám poskytovala dobrou možnost péče o naše svěřence. Velikost voliéry volíme podle našich bytových možností, nejméně pak 60x60x100 cm. Můžeme ji konstruovat na výšku (tj. výškový rozměr 100 cm), ale, i tak, že 100 cm bude délka nebo hloubka voliéry. Základním materiálem pro její zhotovení pak bude kov, případně je možná kombinace se sklem. Základní konstrukce může být z jeklů nebo kovových trubek, jednu nebo dvě stěny je vhodné udělat z pevného, odolného materiál (pozinkovaný plech apod.). Možné je i použití né zcela odolných materiálů (překližka, dřevo), které chráníme pletivem. Ostatní stěny zhotovujeme nejčastěji z jemnějšího pozinkovaného pletiva, případně kovových mříží s malými mezerami mezi jednotlivými dráty (kvůli mláďatům). Strop voliéry je pevný. Do voliéry je nutné pořídit hlubší plechovou nebo plastovou nádobu na podestýlku. Samozřejmě musí mít stejné rozměr jako dno voliéry a je praktické, můžeme-li ji vytahovat jako šuplík předem vyřešeným otvorem, aniž bychom přitom museli rozebírat voliéru či její vnitřní vybavení. Dvířka je dobré umístit, tak aby se nám zvířata dobře obsluhovala. K těmto účelům jsou velmi praktická dvojitá dvířka, kdy pro běžné krmení otevíráme pouze jednu část, při větších zásazích do voliéry (např. výměna větví apod.) použijeme obě části dvířek. Do voliéry umístíme samozřejmě větve či menší stromy (podle velikosti voliéry) na šplhání, odpočívací prkénka, úkryty apod. Neměla by chybět napáječka.

Vnitřní vybavení ubikací

Osmáci jsou velmi čilí a zábavní společníci, potřebují proto dostatek prostoru a především pak možností k pohybu. Ubikaci tedy řešíme tak, aby poskytovala co nejrůznorodější prostředí a zvířata se nenudila. Proto do vitríny umisťujeme různé větve prkénka, duté stromy. Samozřejmě můžeme použít i některých pomůcek koupených v obchodech pro zvířata.

Napáječky:
K základnímu vybavení patří samozřejmě napáječka. Naprosto nevhodné jsou misky na vodu. Osmáci rádi hrabou, miska by byla neustále znečistěná a plná podestýlky. Odpařující se voda by také zhoršovala mikroklima v ubikaci, proto vždy u osmáků používáme některých z typů napáječek. Vybíráme především podle druhu ubikace. Napáječku volíme buď celoskleněnou, kterou pak můžeme celou umístit do vitríny, nebo plastovou s kovovým ventilem, kterou zvenku prostrčíme mezi dráty klece tak, aby se ke zvířatům dostal pouze napájecí ventilek.

Misky na krmivo:
Miska na krmivo není nutná, osmáci totiž stejně její obsah brzy rozmístí po celé ubikaci, případné vybrané kousky (např. ořechy) zahrabou do podestýlky. Pokud však chceme misku používat, volíme těžkou, kameninovou mističku, kterou osmáci nepřevrhnou a nerozhryžou. Poznámka: Misku je NAPROSTO nevhodné používat pro napajení osmáků.

Záchod pro omáky:
Osmáci nepoužívají k vyměšování pouze jeden roh ubikace (jak např. křečci), nelze je základní čistotě nijak naučit, proto jsou zbytečné jakékoliv misky s kočkolitem apod..

Miska na Písek:
Podobně jako činčily mají i osmáci jednu zvláštnost – velmi rádi využívají tzv. písečné koupele. Pokud jim vložíme do ubikace misku s jemným pískem, budou předvádět téměř akrobatické kousky (válejí sudy, dělají kotrmelce), jen aby ani kousek srsti nezůstal bez prachového pokryvu. Tato činnost má funkci hygienickou, udržuje v dokonalé formě srst tak, aby neztrácela své tepelně izolační vlastnosti. Pro písečnou lázeň se nejlépe hodí větší kameninová miska, kterou naplníme (postačuje půl až jeden centimetr) pískem pro činčily. Ten koupíme bez větších obtíží ve specializovaných prodejnách. Misku nenecháváme v ubikaci trvale, postačuje asi na hodinu dvakrát týdně vložit misku do klece. Nikdy nepoužíváme jiný písek než ten určený pro činčily. Mohli bychom způsobit osmákům zdravotní komplikace, ekzémy apod. V některém písku mohou být obsaženy škodlivé látky, které pohledem nezjistíme. Nikdy také zvířatům nepředkládáme mořský písek. Obsahuje velké množství solí, které by rovněž mohly způsobit zdravotní obtíže.

Podestýlka:
Dno klece nebo voliéry je nutné vystlat vhodným materiálem, který by osmákům vyhovoval, a přitom dobře přijímal vlhkost. Nejčastěji se jako podestýlka používají hobliny, které koupíme v obchodech pro zvířata. Pokud chceme používat hobliny přímo od truhláře, měli bychom je raději kontrolovat, jestli neobsahují nežádoucí předměty (kovové matičky, hřebíčky apod.). Piliny na podestýlku vhodné nejsou, jsou příliš prašné a mohly by způsobit osmákům podráždění očí. Sláma se jako podestýlka pro drobné hlodavce příliš nepoužívá. V některých prodejnách však můžeme koupit speciálně upravenou slámovou podestýlku, sláma je v ní upravena řezáním, lisováním a je obohacena o éterické oleje. Tato podestýlka je pro osmáky vhodná – dobře saje vlhkost, nezapáchá a zvířata si s ní velmi ráda vystýlají pelíšek. Další výhodnou je to, že použitou podestýlku můžeme uplatnit na zahradě jako kvalitní hnojivo. V poslední době se stále častěji používá kukuřičná podestýlka. Ta má velkou výhodu v tom, že je téměř bezprašná. Jako podestýlku můžeme použít i některé typy kočkolitů, měli bychom vždy volit neparfémovaný druh. U těchto podestýlek musíme počítat s vyšší finanční náročností. Podestýlku vyměňujeme podle počtu zvířat a velikosti ubikace nejméně jednou za čtrnáct dní, raději však jednou týdně. Starou podestýlku odstraníme, dno vymyjeme a po vyschnutí vysteleme novou, čistotou podestýlku.

Vybavení pro šplh:
Základem vitríny je dostatečné množství větví, po kterých osmáci rádi šplhají. Mezi větve, ale i třeba ke stěnám je vhodné umístit několik odpočívacích prkének. Samozřejmě jejich tvar přizpůsobíme celkovému charakteru interiéru – nebudeme do téměř přírodního prostředí plného stromových větví i s kůrou dávat prkénka přesného čtvercového či obdélníkového tvaru, vhodnější jsou různé nepravidelné trojúhelníky, kosodélníky apod. Na nich osmáci rádi spí a pozorují z nich svoje okolí. Dřevo k tomuto účelu použijeme přírodní, bez povrchové úpravy barvou, lakem apod., aby se zvířata při ohryzávání neotrávila. Radost uděláme osmákům i žebříčkem. Ten, který se prodává pro křečky, není pro osmáky úplně nejvhodnější, jednotlivé příčky jsou dost blízko u sebe a tyto žebříčky bývají pro osmáky zbytečně krátké. Použít je ale samozřejmě můžeme. Pokud jsou však zhotoveny z plastu, jejich životnost nebude příliš dlouhá. Chceme-li doplnit osmákům ,,šplhací náčiní", můžeme použít bambusovou rohož, tedy pouze její část. Tu zavěsíme k jedné stěně vitríny, osmáci ji rádi využijí. Především pak ve skleněných nádržích je tato rohož velmi vhodná, protože nahrazuje každodenní šplhání po drátech klece, které osmáci s oblibou provozují.

Úkryt na spaní i odpočinek:
Jako úkryty můžeme použít dřevěné domečky, stromové dutiny apod. Domečky musí být dostatečně velké, aby se do nich vešla všechna zvířata, která ve vitríně žijí. I když dáme k dispozici úkrytů několik, obvykle budou všichni osmáci spát v jediném z nich. Domečky můžeme koupit v obchodech nebo si je poměrně snadno můžeme zhotovit sami z překližky či dřeva. Tyto úkryty osmáci využívají především k nočnímu spánku, přes den odpočívají převážně na vyvýšených místech (odpočívací prkénka), které jim umožňují lepší přehled po okolí. Dřevěné domečky mají omezenou životnost, přibližně 1 x ročně je musíme vyměnit, protože je osmáci rozkoušou. Plastové domečky, které jsou často nabízeny v chovatelských prodejnách nejsou příliš vhodné – osmáci je velmi rychle prokoušou a trosky nepůsobí ve vitríně příliš hezky. Jako úkryty můžeme použít i betonové skalky a dutiny, které také bývají v obchodech nabízeny. Působí poměrně přírodním dojmem a hodí se do většiny vitrín. Jejich životnost je velká, jsou prakticky nezničitelné. Dají se poměrně dobře čistit a dezinfikovat – i to je jejich výhoda.

Hračky pro osmáky:
Hračky speciálně pro osmáky se v obchodech zatím nevyskytují. Poměrně vhodnou náhradou jsou různé hračky pro křečky. Osmáci velmi rádi využívají kolotoč – je však nutné dobře vybírat kolotoč dostatečné velikosti a především pak typ, který je zhotovený převážně z kovových dílů. Dobře použitelné jsou duté dřevěné koule s otvory, dřevěné válečky apod. Je třeba vždy vybírat tak, aby velikost hračky osmákům vyhovovala a zvířata se při hraní v ní nemohla zranit. Kůli obavám o zranění jsem vymyslel úpravu klasického kovového kolotoče.

Změny vnitřního vybavení klecí:
Vybavení ubikací můžeme samozřejmě obměňovat, osmáci při své vrozené zvědavosti změnu prostředí přivítají. Neměli bychom to však dělat příliš často, abychom zvířata zbytečně nestresovali. Samozřejmě je nutné pravidelně vyměňovat přehryzané větve a ostatní poničené zařízení. Obecně je možné říci, že čím bude ubikace pro osmáky různorodější, tím se v ní zvířata budou cítit lépe a budou spokojenější.